Jsem v Národním automobilovém muzeu v Renu a hledám Plechovou Lízu. Zastavuju se před červeným exponátem z roku 1908. Přichází průvodce v zelené košili, s polovojenskými kalhoty a pečlivě vyžehlenými puky. Vyzvídám, jestli je to ten model T. Dozvídám se, že na lince se červená barva nepoužívala, protože pomalu usychala. Masově vyráběné Lízy byly černé jako uhel. Přikyvuju, že rozumím. Průvodce uvádí údaj o prodeji z roku 1915. Přesné číslo přesahuje 500 000 kusů. Ptám se ho, co si myslí o fordismu. Ford byl dobrý chlapík, říká průvodce. Jeho dělníci si mohli vydělat dvojnásobek obvyklé mzdy. Kdybys u něj pracovala, dodává, auto by sis koupit nemohla. Zato by ses naučila, jak správně nasadit zpětné zrcátko. Do kostela by sis mohla obléknout šaty s pentlemi. V neděli by sis mohla koupit cukrovou vatu. Tvoje děti by mohly chodit do školy, kde by se naučily číst a psát. Kdyby Henry slyšel tvůj přízvuk, rychle by se postaral o to, aby ses ho zbavila. Vůbec by sis nežila špatně.
Tin Lizzie |