středa 14. května 2014

65537gon

Žulový pomník ve tvaru pravidelného 65537gonu stojí uprostřed McPhersonova náměstí na úrovni ulice J. Památník není nijak označen, a proto si ho lidé často pletou se stolkem. Pokládají na něj různé předměty, včetně dopitých plechovek od Coca-Coly a prázdných krabic z McDonaldu. Účastníci protestů Occupy DC, kteří na náměstí tábořili ke konci roku 2011 a na začátku roku 2012, na něm měli položené tiskové materiály. Když pršelo, všechno přesouvali pod Stan snů, který byl zavěšený na jezdecké soše generála McPhersona. Nejdřív byla vidět celá socha, později venku zůstala jenom generálova hlava a uši koně. Stan měl symbolizovat sen o světě, ve kterém není společnost ovládaná korporacemi, ve kterém nikdo není na ulici, ve kterém se lidé mohou vzdělávat, ve kterém má každý přístup k lékařské péči a ve kterém se všichni dobře vyspí, protože nemají noční můry, ale jenom sny o světě, ve kterém není společnost ovládaná korporacemi, ve kterém nikdo není na ulici, ve kterém se lidé mohou vzdělávat, ve kterém má každý přístup k lékařské péči a ve kterém se všichni dobře vyspí, a to včetně těch, kteří proti něčemu protestují. Svůj nesouhlas se zákazem kempování v parku účastníci protestů vyjádřili bezesnou stávkou a heslem Let us sleep, so we can dream. Když se Stan snů boural, musela policie pomocí česače třešní sundat z tváře generála McPhersona masku Guy Fawkese. Tato maska je považovaná za symbol postmoderního anarchismu. Naproti tomu 65537gon v současnosti nic nesymbolizuje, nikdo si totiž nepamatuje, co měl původně připomínat.



První a zřejmě také poslední konstrukci pravidelného 65537gonu pomocí pravítka a kružítka sepsal v roce 1894 Johann Gustav Hermes. Problému se věnoval 10 let. Podle legendy jej k tomu inspiroval jeho učitel, který mu řekl, nechci tě vidět dřív, než mi přineseš konstrukci pravidelného 65537gonu. Popis konstrukce zabírá 200 stran textu, o její správnosti ale mnozí pochybují. Zpráva o řešení se objevila v článku Über die Teilung des Kreises in 65537 gleiche Teile, který vyšel ve Věstníku vědecké společnosti v Göttingenu. Matematik John Conway zadal tuto úlohu svému studentovi, který ale nebyl tak trpělivý a skončil už u pravidelného 257gonu.