čtvrtek 12. září 2013

bezpečnostní studia

Těžištěm bezpečnostních [dříve strategických] studií je organizované násilí [zpravidla válka], které vzniká v důsledku konfliktu zájmů dvou nebo více zúčastněných stran [dvě stačí]. Experti na bezpečnost [v civilu] dokážou navrhovat strategie [zastrašovací akce, nátlakové akce, bleskové akce, limitované války, konvenční totální války - tohle asi neexistuje, nekonvenční totální války], pomocí nichž lze neorganizované násilí [utrpení, agrese, smrt, zmatek, strach] zorganizovat, organizované násilí [utrpení, agrese, smrt, zmatek, strach] usměrňovat [méně utrpení, méně agrese, méně smrti, méně zmatku, méně strachu, alespoň teoreticky] a ukončovat [tohle moc nejde]. Násilí lze předejít [tohle taky nejde], a to jak násilí v organizované, tak i neorganizované formě. Zorganizované násilí [utrpení, agrese, smrt, zmatek, strach] je považováno za nejefektivnější, nejlevnější a nejméně destruktivní formu násilí.



Je začátek září roku 2013 a prezident Barack Obama váhavě krouží kolem bleskové akce na Blízkém východě. Na letišti ve Washingtonu, DC potkávám Césara z Ekvádoru. César studuje válku. Je mu 27 let, pracoval jako poradce ekvádorského ministra vnitra a chtěl by se stát ministrem obrany. Během dvou let se naučí analyzovat konflikty a připravovat válečné kampaně. Při večeři mi předčítá třetí kapitolu druhého dílu Clausewitzovy knihy O válce. Potom recituje báseň o jatkách, praseti, dítěti a jeho strýci. Některé strategie už má rozmyšlené: Pokud kolumbijská guerilla překročí ekvádorské hranice, bude z ní tlačenka. Z kolumbijské armády bude sekaná.

Později potkávám Kristy, rodilou Američanku z Colorada. Kristy studuje mír. Je jí také 27 let, dva roky strávila na Ukrajině a umí zabít slepici, protože jinak by se tam pořádně nenajedla. Během večeře se rozmrzele mračí. Ptám se jí, co se děje. Kristy říká, že celou první přednášku o řešení konfliktů profesor komentoval sylabus. To samé se dělalo i podruhé. Co bude dál, o tom stále nemá žádnou představu. Absurdita situace mě rozesměje, ale Kristy zůstává vážná. Připadá jí, že si špatně vybrala. Možná se měla také zaměřit na válečné strategie. Tam se alespoň něco děje.

Rozumím jí, ale je mi trochu úzko. Nejsem si jistá, jestli v tomhle světě zbylo alespoň malé místo pro utopii.