úterý 1. října 2013

střední Evropa

Střední Evropa neexistuje. Západní Evropa je na západ od bývalého Východního Německa, podobně východní Evropa se nachází na východ od bývalého Západního Německa. V západní Evropě se automaticky ocitá celá Francie. Na Rakousko zapomeneme, stejně nikdo neví, kde leží. Slovinsko je moc na jihu. Podobně jako celý Balkán. [A kromě toho, Balkán, už jak to zní, to přece nikdy nemůže být Evropa.] Polsko je Rusko a Rusko je Východ. Kromě Německa, které jsme vyloučili, se musíme chvíli zabývat Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Ekonomické podmínky ale nenechají nikoho na pochybách, že oba státy patří do západní Evropy. Postupně zjišťujeme, že pro střední Evropu na mapě nezbylo žádné místo.



Amerika není Evropa. Uvědomuju si to na každém kroku. A v čem je teda rozdíl? ptá se Mahender. Potřebujeme se dostat na druhou stranu silnice. Mahender se vrhá mezi auta. Než se stihnu rozhlédnout, už se na mě zubí z protějšího chodníku. Dojdu na přechod. Semafor ukazuje dlaň. Musím počkat. Čekám. Ind se mi směje.

Když přejdu, pořád nevím. Architektura? Hodně klasicismu, hodně mramoru. Monument za monumentem. Tak trochu Řím. Jídlo? Bagety, pizzy a špagety, hamburgery a hotdogy, gumové lilky a popkorn. Tohle víceméně znám. Lidé? Usměvaví a přátelští, hlasití a výřeční. Obyvatele české kotliny nepřipomínají, ovšem nezapomínejme na přátele z jižních krajů. Jejich sny? Spokojený život s pořádnou porcí lásky. Kdo by o to nestál. Vzpomenu si na broskve. Ano, to by mohlo být ono. Broskve! Jsou tu zralé broskve! To myslíš vážně? ptá se Mahender.

Nakonec přiznávám, že si nedokážu vybavit žádný výrazný rozdíl. Přitom ho ale cítím. Všechno je tu důvěrně známé a zároveň nepopsatelným způsobem cizí. Něco tu nesedí, nebo to naopak zapadá až příliš dokonale. Tohle je sen, uvědomuju si. Amerika je sen. Amerika neexistuje.

Já jsem doma všude, říká Mahender. Jen tak, bez zřejmé souvislosti.