Betula Nigra. Červená nebo Černá bříza. Kůra se sama loupe a odpadává. Obnažuje načervenalé lýko a vystavuje ho nepřízni počasí a broukům. Lýko je potažené hořkou tekutinou, která je cítit po petroleji. V plameni táborového ohně se petrolejové aroma zesiluje a přitahuje medvědy, kteří se rádi chodí pod její větve pářit. Silné výpary omamují jejich smysly. Medvědi překonávají svou plachost, stoupají si na zadní, řvou, tancují a házejí po sobě šiškami. Zálesáci kvůli nim musí často opustit tábořiště uprostřed noci. Pod Červenou břízou rostou jedovaté houby. Požití hub má za následek spánek, během něhož se lidem zdají znepokojivé sny. Dřevo této břízy se po opracování rozlamuje. Má křivá vlákna a na stavbu kánoe se nehodí, protože do jejího dřeva není vepsaná moudrost.
Po několika týdnech to barona Roberta Baden-Powella přestalo bavit. Bříz bylo málo, a když už se nějaká jednou za čas objevila, kůra nešla loupat ani zdaleka tak snadno, jak tvrdil Seton. A navíc to vůbec nehořelo. Musím s tím něco udělat, řekl si baron Robert Baden-Powell, tohle je zbytečná onanie. Jen ať se chlapci naučí něco pořádného, něco, co se jim bude hodit do života. A založil první oddíl s nočními hlídkami.
