Abstraktní slovo označuje vlastnost nebo entitu, která není přímo přístupná skrze smysly. Abstrakta zpravidla neodkazují k žádnému určitému objektu. Abstraktum nelze vymezit seznamem ani výčtem, nelze si na ně ukázat. Vynořuje se jako průnik nesourodé skupiny entit. Průnik je nestálý a pohyblivý a lze jej přenášet do nových skupin s jinou strukturou vztahů. Rozdíl mezi konkrétními a abstraktními slovy je nezřetelný. Mnohdy je vhodnější mluvit o míře abstraktnosti. Čím větší nesourodost a proměnlivost referentů slovo umožňuje, tím je abstraktnější. Nejistota je ex definitione součástí procesu tvorby významu.
Přestože se abstraktní slova v Americe používají velmi často, jejich pohyb je omezen pevnou strukturou významů, které se sdílejí napříč komunitami a šíří pomocí masmédií. Jejich principiální nejasnost je zastíraná a potlačovaná poukazováním na konkrétní tradici, jednání, zážitek, událost, místo, věc. Americká abstrakta zůstávají zdánlivě (sic!) na povrchu, obnažená, oškubaná a připravená k praktickému použití. Hloubku, ve které se ve skutečnosti nacházejí, nelze bezpečeně určit. Na povrchu je vidět pouhý odraz. Ostrost odrazu je možná jen díky dokonalé průzračnosti hladiny, o kterou je nutné neustále pečovat. Práce zahrnují pročišťování povrchu a toho, co se pod ním nachází. Jedná se především o odstraňování usedlin, nánosů a nečistot, které by mohly vytvořit zamlženou stoku, nebo dokonce bažinu složitých vztahů. Časté používání abstrakt v ustálených vazbách je jednou z klíčových technik, jak toho dosáhnout. Pouze pomocí pravidelné slovní hygieny je možné udržet odraz abstrakt na povrchu, protože abstrakta nejsou ani zdaleka tak čistotná, jak si myslíme, a navíc snadno podléhají trouchnivění a zkáze. Hladina musí zůstat v každém okamžiku průzračná.
